|
|
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství
Prostředníková, Anna ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství Abstrakt Tématem diplomové práce je úprava poměrů dítěte po rozvodu rodičů. Strukturálně je práce členěna na úvod, 6 kapitol a závěr. Po obsahové stránce lze práci rozdělit na čtyři stěžejní oblasti. První část práce poskytuje obecný vhled do základní problematiky rodičovské odpovědnosti. Druhá část se již koncentruje na samotnou problematiku úpravy poměrů dítěte po rozvodů rodičů a detailně rozebírá veškeré atributy, které úprava pojímá. Pozornost je věnována především druhům péče o dítě, vyživovací povinnosti rodiče k dítěti a styku nerezidentního rodiče s dítětem. Předmětem třetí části je rozbor důvodů, které mohou být příčinnou změny nastavených poměrů. Konečně čtvrtá část poskytuje komparaci současné české právní úpravy s úpravou Nizozemska. Klíčová slova Rodičovská odpovědnost, rozvod, dítě, péče o dítě, vyživovací povinnost, výživné, styk
|
|
|
Vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém
Hejduková, Kristýna ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma Vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém bylo posouzení a zhodnocení stávajících právních předpisů, které mezinárodněprávní úprava, úprava na úrovni Evropské unie a tuzemská právní úprava poskytuje za účelem uplatnění a vymožení vyživovací povinnosti s přítomností cizího prvku. Tato práce se celkem skládá z šesti kapitol, které jsou pro lepší pochopení jejího obsahu rozděleny na další podkapitoly. První kapitola se zabývá vůbec samotným pojmem alimentační povinnosti a postupnou změnou vnímání jejího obsahu napříč lidskými dějinami a rovněž jednotlivými lidskými společenstvími. Dále se v této kapitole věnuji určení jednotlivých vyživovacích povinností v občanském zákoníku a vymezení pojmu vyživovací povinnosti z pohledu mezinárodního práva soukromého. V druhé kapitole se zaobírám jednotlivými prameny mezinárodního práva soukromého, především Haagským protokolem přijatým na půdě HCCH, Nařízením o výživném, ZMPS, vztahy mezi nimi a dále Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jeho historií, vývojem, ale i současným významem. Třetí kapitola se zaměřuje na vysvětlení pojmu mezinárodní pravomoc/ příslušnost a její úpravu v rámci norem mezinárodního, unijního a vnitrostátního původu, kdy za nejvýznamnější považuji úpravu stanovenou Nařízením o výživném. Ve...
|
|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
|
Vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém
Horáková, Monika ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
RESUMÉ Cílem diplomové práce na téma Vyživovací povinnosti v mezinárodním právu soukromém je zaměřit se na úpravu vyživovací povinnosti v rámci mezinárodního práva soukromého, zejména na vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem. Rozebrány jsou zde prameny právní úpravy vyživovací povinnosti v mezinárodním právu soukromém a podrobněji je analyzován zejména Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o rozhodném právu ve věcech vyživovacích povinností. Diplomová práce se také zaobírá Nařízením Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti ze dne 18. prosince 2008 a vztahem tohoto nařízení k Haagskému protokolu. První kapitola je zaměřená na prameny právní úpravy pojmu vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém, zejména na normy kolizní. Právní úprava je obsažena na úrovní vnitrostátní v Zákoně č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, na úrovní evropské v Nařízení Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznáváni a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti ze dne 18. prosince 2008, a na úrovni mezinárodní v Haagském protokolu. V poslední podkapitole je rozebrána problematika mezinárodněprávní ochrany dětí a ústřední úřad, který tuto činnosti vykonává v České republice, tedy Úřad...
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku
Štulík, Jan ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku, kterým je v českém trestním právu chráněn zákonný nárok na výživné mezi rodinnými příslušníky. Cílem práce je podat ucelený výklad o tomto trestném činu. V úvodu práce jsou rozebrány důvody, které zákonodárce vedly k zakotvení trestnosti neplnění vyživovací povinnosti. Samostatná pozornost je věnována historickému vývoji této právní úpravy. Jádrem práce je pojednání o jednotlivých znacích skutkové podstaty trestného činu, včetně vymezení pojmu zákonné vyživovací povinnosti. Pozornost je rovněž věnována podmínkám zániku trestní odpovědnosti (§ 197 trestního zákoníku), možnostem souběhu s jiným trestným činem a rozebrány jsou také některé procesní otázky.
|
|
|
Problematika výživného mezi rodiči a dětmi (srovnávací studie)
Chyba, Petr ; Elischer, David (oponent)
Problematika výživného mezi rodiči a dětmi (srovnávací studie) Tato diplomová práce se zabývá problematikou výživného mezi rodiči a dětmi. Výživné je tradičním institutem občanského práva, který se systematicky řadí do rodinného práva. Rodinné právo se obecně více či méně dotýká každodenního života jedince ve společnosti. Problematika výživného je téma aktuální a neustále se vyvíjející, kterému je ve společnosti tradičně věnována značná pozornost. Specifický druh výživného, a sice výživné mezi rodiči a dětmi pak představuje z hlediska četnosti nejrozšířenější druh výživného, který se ve společnosti uplatňuje, zejména pokud se týká vyživovací povinnosti rodičů k dětem. Je tedy možné konstatovat, že výživné je právním institutem, který není předmětem zájmu pouze právnické veřejnosti, ale je tématem, které bývá diskutováno a bedlivě sledováno v rámci celé společnosti. Tato diplomová práce je pojata jako srovnávací studie, právní úprava České republiky je napříč diplomovou prací porovnávána s právní úpravou Spolkové republiky Německo. Z hlediska struktury je práce členěna na úvod, dvanáct samostatných kapitol a závěr. První kapitola se věnuje obecným otázkám výživného, zaměřuje se na charakteristiku výživného podle české i německé právní teorie, jednotlivé druhy výživného, ochranu práva na výživné a její...
|
|
|
Problematika výživného mezi rodiči a dětmi (srovnávací studie)
Chyba, Petr ; Elischer, David (oponent)
Problematika výživného mezi rodiči a dětmi (srovnávací studie) Tato diplomová práce se zabývá problematikou výživného mezi rodiči a dětmi. Výživné je tradičním institutem občanského práva, který se systematicky řadí do rodinného práva. Rodinné právo se obecně více či méně dotýká každodenního života jedince ve společnosti. Problematika výživného je téma aktuální a neustále se vyvíjející, kterému je ve společnosti tradičně věnována značná pozornost. Specifický druh výživného, a sice výživné mezi rodiči a dětmi pak představuje z hlediska četnosti nejrozšířenější druh výživného, který se ve společnosti uplatňuje, zejména pokud se týká vyživovací povinnosti rodičů k dětem. Je tedy možné konstatovat, že výživné je právním institutem, který není předmětem zájmu pouze právnické veřejnosti, ale je tématem, které bývá diskutováno a bedlivě sledováno v rámci celé společnosti. Tato diplomová práce je pojata jako srovnávací studie, právní úprava České republiky je napříč diplomovou prací porovnávána s právní úpravou Spolkové republiky Německo. Z hlediska struktury je práce členěna na úvod, dvanáct samostatných kapitol a závěr. První kapitola se věnuje obecným otázkám výživného, zaměřuje se na charakteristiku výživného podle české i německé právní teorie, jednotlivé druhy výživného, ochranu práva na výživné a její...
|
|
|
Problematika výživného mezi rodiči a dětmi (srovnávací studie)
Chyba, Petr ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Problematika výživného mezi rodiči a dětmi (srovnávací studie) Tato diplomová práce se zabývá problematikou výživného mezi rodiči a dětmi. Výživné je tradičním institutem občanského práva, který se systematicky řadí do rodinného práva. Rodinné právo se obecně více či méně dotýká každodenního života jedince ve společnosti. Problematika výživného je téma aktuální a neustále se vyvíjející, kterému je ve společnosti tradičně věnována značná pozornost. Specifický druh výživného, a sice výživné mezi rodiči a dětmi pak představuje z hlediska četnosti nejrozšířenější druh výživného, který se ve společnosti uplatňuje, zejména pokud se týká vyživovací povinnosti rodičů k dětem. Je tedy možné konstatovat, že výživné je právním institutem, který není předmětem zájmu pouze právnické veřejnosti, ale je tématem, které bývá diskutováno a bedlivě sledováno v rámci celé společnosti. Tato diplomová práce je pojata jako srovnávací studie, právní úprava České republiky je napříč diplomovou prací porovnávána s právní úpravou Spolkové republiky Německo. Z hlediska struktury je práce členěna na úvod, dvanáct samostatných kapitol a závěr. První kapitola se věnuje obecným otázkám výživného, zaměřuje se na charakteristiku výživného podle české i německé právní teorie, jednotlivé druhy výživného, ochranu práva na výživné a její...
|
|
| |
|
|
Vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém
Horáková, Monika ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
RESUMÉ Cílem diplomové práce na téma Vyživovací povinnosti v mezinárodním právu soukromém je zaměřit se na úpravu vyživovací povinnosti v rámci mezinárodního práva soukromého, zejména na vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem. Rozebrány jsou zde prameny právní úpravy vyživovací povinnosti v mezinárodním právu soukromém a podrobněji je analyzován zejména Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o rozhodném právu ve věcech vyživovacích povinností. Diplomová práce se také zaobírá Nařízením Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti ze dne 18. prosince 2008 a vztahem tohoto nařízení k Haagskému protokolu. První kapitola je zaměřená na prameny právní úpravy pojmu vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém, zejména na normy kolizní. Právní úprava je obsažena na úrovní vnitrostátní v Zákoně č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, na úrovní evropské v Nařízení Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznáváni a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti ze dne 18. prosince 2008, a na úrovni mezinárodní v Haagském protokolu. V poslední podkapitole je rozebrána problematika mezinárodněprávní ochrany dětí a ústřední úřad, který tuto činnosti vykonává v České republice, tedy Úřad...
|
host ::
RSS.